Tvorba dotazníku

Dotazníky jsou jedním z nejčastěji využívaných nástrojů pro sběr dat v kvantitativním výzkumu, zejména při psaní bakalářských a diplomových prací. Aby však bylo možné z nasbíraných dat vytěžit relevantní informace, je důležité vědět, jak správně probíhá tvorba dotazníku. V tomto článku se zaměřím na základní principy jeho tvorby, které zahrnují stanovení výzkumných otázek, zajištění reprezentativnosti vzorku, volbu typu otázek a další důležité kroky vedoucí k vytvoření kvalitního dotazníku pro kvantitativní výzkum. Na závěr ti také doporučím praktické nástroje, ve kterých můžeš dotazník jednoduše a efektivně sestavit.

Stanovení výzkumných otázek a hypotéz

Proces tvorby dotazníků začíná již při formulování výzkumných otázek a hypotéz. Formulace výzkumných otázek a hypotéz by měla být provedena před sestavením a distribucí dotazníků. V této fázi se zaměřuješ na stanovení jasných a empiricky ověřitelných otázek, které budou zkoumány dotazníkovým šetřením.

Výzkumná otázka by měla být konkrétní a měřitelná, např.: “Jaký je vztah mezi věkem respondentů a zájmem o politická témata?“ Na základě této otázky se stanoví hypotézy:

H₀: Zájem o politická témata není ovlivněn věkem respondentů.
H₁: Zájem o politická témata je ovlivněn věkem respondentů.

Reprezentativnost výběrového souboru

Dalším krokem je správný výběr respondentů. Aby výsledky byly zobecnitelné na celou populaci, musí být výběrový soubor reprezentativní. To znamená, že výběrový vzorek by měl odrážet charakteristiky celé populace.

Reprezentativnost závisí především na způsobu výběru (ideální je náhodný výběr) a velikosti výběru, která zvyšuje přesnost odhadu populačních parametrů. Více o reprezentativnosti a o tom, jak určit velikost vzorku, se dozvíš v tomto online kurzu.

Jaké typy otázek zvolit?

Při tvorbě dotazníku je klíčové zvolit správný typ otázek, který zajistí kvalitní a zpracovatelná data. Primárně pracujeme se dvěma hlavními typy otázek: otevřené a uzavřené otázky.

Otevřené otázky umožňují respondentům volně se vyjádřit. Jsou vhodné pro získání hloubkových názorů a postřehů, ale jejich zpracování je často náročné. V případě, že děláš kvantitativní analýzu, doporučuji tyto otázky spíše pro doplnění výzkumu.

Uzavřené otázky mají předem definované odpovědi, což usnadňuje jejich analýzu. Pro kvantitativní výzkum jsou klíčové, protože na ně lze aplikovat statistické metody.

Uzavřené otázky můžeme dále rozdělit na několik typů, například výběrové, výčtové a škálové otázky​.

Výběrové otázky

Výběrové otázky dávají respondentům možnost zvolit jednu z několika nabízených odpovědí. Typickým příkladem jsou kategorie věku, kde by měly být všechny intervaly stejně široké (např. 18-27, 28-37, 38-47,…). Výhodou je přesnost získaných dat a snadná analýza. Nevýhodou je omezený výběr možností.

Výčtové otázky

Výčtové otázky umožňují respondentům zvolit více odpovědí současně, což je výhodné v případech, kdy mohou respondenti spadat do více kategorií nebo mají více preferencí. Tento typ otázek poskytuje komplexnější pohled na respondenta, protože zachycuje širší spektrum jeho názorů či vlastností. Výčtové otázky obvykle nejsou vhodné pro testování statistických hypotéz.

Škálové otázky

Škálové otázky jsou skvělé pro měření postojů a názorů respondentů. Mezi nejoblíbenější patří Likertova škála, kde respondent vyjadřuje svůj postoj na stupnici od „silně nesouhlasím“ po „silně souhlasím“. Tento typ otázek je velmi užitečný, protože umožňuje snadno kvantifikovat názory respondentů a následně je podrobit statistické analýze.

Struktura dotazníku

Pro lepší zážitek respondentů by měl být dotazník strukturován od jednoduchých otázek po složitější. Na začátek dotazníku se doporučuje zařadit jednoduché otázky, které respondentům nebudou činit potíže. Složité otázky, případně otázky s odbornými pojmy, je vhodné umístit ke konci dotazníku. Pokud dotazník obsahuje méně známé pojmy, je dobré je předem definovat, aby nedocházelo k nejasnostem.

Motivace respondentů

Úspěšné vyplnění dotazníku závisí i na správné motivaci respondentů. Je důležité objasnit smysl výzkumu a zdůraznit, proč jsou jejich odpovědi důležité. Doporučuje se uvést informace o anonymitě dotazníku a nabídnout možnost kontaktu pro případné dotazy.

Pilotní testování dotazníku

Před samotným ostrým sběrem dat je vhodné dotazník pilotně otestovat na menším vzorku respondentů. Pilotní testování pomůže odhalit nejasnosti, zkontrolovat, zda otázky nejsou zavádějící, a zjistit, zda není dotazník příliš dlouhý. Na základě výsledků pilotního testování lze dotazník upravit a zlepšit jeho celkovou kvalitu​.

Kde dotazník sestavit?

V dnešní době je velmi časté vytvářet dotazníky online, protože je možné data snadno exportovat a zpracovávat v elektronické podobě. Mezi nejpoužívanější nástroje patří například Google Formuláře, Microsoft Forms nebo Survio. Survio nabízí profesionálně vypadající šablony, intuitivní ovládání a přehlednou prezentaci výsledků. Za export dat do Excelu je ovšem potřeba zaplatit poplatek. Osobně mohu doporučit Google Formuláře, které jsou zcela zdarma a tvorba dotazníku je zde velmi intuitivní.

Analýza dat

Po sesbírání dat následuje jejich analýza. Uzavřené otázky jsou zpravidla analyzovány statistickými metodami, zatímco otevřené otázky mohou být analyzovány pomocí kvalitativních metod nebo jednoduchého výběru nejčastějších odpovědí. Data z online dotazníků lze snadno exportovat do Excelu, SPSS, Jamovi nebo třeba JASPu, kde se s nimi dále pracuje​.

Jak data správně vyhodnotit se naučíš v mých online kurzech. Mám kurzy jak na základní analýzu dat, tak i na ověřování reliability nebo testování hypotéz. To vše v programech jako je Excel, SPSS, Jamovi nebo JASP.