Likertova škála

Likertovy škály jsou velmi často používány v dotaznících zaměřených na ověřování postojů a názorů. Jedná se o nejčastěji používanou metodu pro škálování odpovědí v průzkumech. Původní Likertova škála měla pět možných odpovědí (od rozhodně souhlasím po rozhodně nesouhlasím). V dnešní době se často používají i alternativy od čtyř po sedm možných odpovědí.

Položky Likertova typu vs. Likertova škála

Položky Likertova typu

Položky Likertova typu jsou jednotlivé otázky, které využívají některý aspekt původních Likertových alternativ odpovědí. V tomto případě se výzkumník nesnaží spojit odpovědi z položek do složené škály (Clason & Dormody, 1994). Čísla přiřazená k položkám Likertova typu vyjadřují vztah “větší než”. Vzhledem k těmto podmínkám jsou položky Likertova typu ordinální proměnnou.

Jako míru polohy je vhodné použít medián a modus. Dále je vhodné spočítat absolutní a relativní četnosti. Mezi analytické postupy vhodné pro proměnné ordinálního typu patří Spearmanův korelační koeficient, chí-kvadrát test nezávislosti a případně i některé další neparametrické testy (např. Mann-Whitneyův U test).

Likertova škála

Likertova škála se naopak skládá ze série několika položek Likertova typu, které jsou během procesu analýzy dat spojeny do jednoho složeného skóre (obvykle pomocí součtu nebo průměru). Tato proměnná může být považována za intervalovou.

Vhodnou mírou polohy je v tomto případě průměr a variabilitu lze měřit pomocí směrodatné odchylky. Mezi další postupy analýzy dat vhodné pro intervalová data patří např. Pearsonův korelační koeficient, t-test, ANOVA a regresní analýza. Před aplikací těchto analýz je nezbytné ověřit předpoklady pro jejich použití.

V tabulce níže jsou uvedeny základní popisné statistiky vhodné pro jednotlivé typy proměnných podle měřítka.

Zdroj obrázku: Chytrý, V., & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8, 2-17. https://doi.org/10.14712/18047106.591

Reliabilita a validita Likertovy škály

Při využití Likertovy škály je nejčastěji používaným koeficientem pro zjišťování vnitřní konzistence jednotlivých položek Cronbachova alfa. Kromě reliability je také důležité řešit validitu. Validita odpovídá na otázku: “Do jaké míry zkoumáme to, co zkoumat chceme?” (Kerlinger, 1972). Mezi nejčastější požadavky pro zajištění validity patří relevantní nároky na respondentovu odezvu (počet položek a časové zatížení), reprezentativnost výběrového vzorku, srozumitelnost položek a adekvátní použití škál.

Doporučení pro práci s daty Likertovy škály

1. Je vhodné nevyhodnocovat jednotlivé položky, ale škálu jako celek, protože jednotlivé položky obvykle neposkytují dostatečně výpovědní informace.
2. Ověřit validitu a reliabilitu.
3. Data získaná na základě prvního bodu analyzovat jako intervalové proměnné.
4. Ověřit rozdělení dat, což je nutné pro volbu vhodné statistické metody.
5. Pokud nejsou známy informace o distribuci dat, je vhodné využít neparametrické statistické metody (Chytrý & Kroufek, 2017).

Zdroje:

Chytrý, V., & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8, 2-17. https://doi.org/10.14712/18047106.591

Clason, D. L., & Dormody, T. J. (1994). Analyzing data measured by individual Likert-type items. Journal of Agricultural Education, 35(4), 31-35. https://doi.org/10.5032/jae.1994.04031

Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia.